|
|
Anti-establishment Parties: Threat to Democracy or Chance to its New Equilibrium?
Červinka, Lukáš Lev ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Přibáň, Jiří (oponent) ; Pin, Andrea (oponent)
(čeŚky) establishmentovf strany: Hrozba pro demokracii nebo šance na její novf equilibrium? DiŚertace Śe zaměřuje na anti teoretickf příŚtupy NiklaŚe Luhmanna Primbrním cílem prbce je prozkoumat; jakzm způŚobem může bzt eŚtabliŚhment jakožto utvbření hrají politickf Śtrany. Prbce nejprve předŚtavuje teoretickou koncepci eŚtabliŚhmentu jakožto Śtrukturblního propojení vŚtavní identity Śtbtu a lidovf identity politickfho lidu; přičemž Śtbt i lid chbpe jakožto autopoietickf organizační ŚyŚtfmy definovanf jejich vŚtavní; reŚp. lidovou imaginací jež Śe artikuluje Śkrze organizační Śtrukturu Śtbtu; reŚp. politickfho lidu; na kterfmžto míŚtě prbce adaptuje integrační teorii Rudolfa Smenda; když organizační Śtrukturu zkoumb jakožto ŚouŚtavu oŚobnoŚtních; procedurblních a hodnotovzch prvků. Śkrze jejich legiŚlativní činnoŚt užívajíc metodu holiŚtickfho zjištění míry anti eŚtabliŚhmentovoŚti jednotlivzch nbvrhů zbkonů; nbvrhy aŚpirují změnit ŚoučaŚnou vŚtavní identitu Śtbtu; a nbŚledně ke změření míry anti Jakožto případovf Śtudie; k ověření teorie eŚtabliŚhmentu předloženf v diŚertační prbci a prozkoumbní role politickzch Śtran ve změnbch vŚtavní identity Śtbtu; poŚloužilo ČeŚko a Itblie; jenž na jednf Śtraně mají doŚtatečně podobnz inŚtitucionblní rbmec vŚtavního ŚyŚtfmu a v obdobnzmi ŚpolečenŚkzmi jevy (nutnoŚt...
|
|
|
Národní identita jako korektiv absolutní přednosti evropského práva
Benešová, Kristýna ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Resumé Národní identita jako korektiv absolutní přednosti evropského práva. Cílem této práce je analyzovat pojem "národní identita" ve smyslu článku 4(2) SEU a rovněž potenciál tohoto článku jako derogačního ustanovení. V širší perspektivě se práce snaží odpovědět na otázku, zda zakotvením článku 4(2) SEU do Smluv došlo k redefinici vztahu mezi vnitrostátním a unijním právem. Diplomová práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole se autorka zabývá principem přednosti unijního práva a vysvětluje odlišná pojetí tohoto principu Soudním dvorem (absolutní pojetí přednosti) a členskými státy (relativní pojetí přednosti). Druhá kapitole obsahuje stručný popis vývoje povinnosti respektovat národní identitu ve Smlouvách, následně zkoumá, co je obsahem národní identity ve smyslu článku 4(2) SEU. Autorka tvrdí, že článek 4(2) SEU se vyznačuje pluralistickou strukturou, úloha Soudního dvora a vnitrostátních soudů v aplikaci tohoto článku je tudíž rozdílná. Národní identita ve smyslu článku 4(2) SEU je inherentně spojena s ústavním právem členských států, obsah takového pojmu tak musí být definován ústavními soudy členských států. Soudní dvůr naopak postrádá pravomoc vykládat právo členských států, tedy i obsah národní identity, do jeho kompetence naopak spadá výklad povinnosti "respektovat" národní identitu...
|
|
|
Národní identita jako korektiv absolutní přednosti evropského práva
Benešová, Kristýna ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Resumé Národní identita jako korektiv absolutní přednosti evropského práva. Cílem této práce je analyzovat pojem "národní identita" ve smyslu článku 4(2) SEU a rovněž potenciál tohoto článku jako derogačního ustanovení. V širší perspektivě se práce snaží odpovědět na otázku, zda zakotvením článku 4(2) SEU do Smluv došlo k redefinici vztahu mezi vnitrostátním a unijním právem. Diplomová práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole se autorka zabývá principem přednosti unijního práva a vysvětluje odlišná pojetí tohoto principu Soudním dvorem (absolutní pojetí přednosti) a členskými státy (relativní pojetí přednosti). Druhá kapitole obsahuje stručný popis vývoje povinnosti respektovat národní identitu ve Smlouvách, následně zkoumá, co je obsahem národní identity ve smyslu článku 4(2) SEU. Autorka tvrdí, že článek 4(2) SEU se vyznačuje pluralistickou strukturou, úloha Soudního dvora a vnitrostátních soudů v aplikaci tohoto článku je tudíž rozdílná. Národní identita ve smyslu článku 4(2) SEU je inherentně spojena s ústavním právem členských států, obsah takového pojmu tak musí být definován ústavními soudy členských států. Soudní dvůr naopak postrádá pravomoc vykládat právo členských států, tedy i obsah národní identity, do jeho kompetence naopak spadá výklad povinnosti "respektovat" národní identitu...
|
host ::
RSS.